Je pravděpodobné, že zděný větrný mlýn měl v této době tradiční pohon větrným kolem o čtyřech křídlech - lopatkách, vyplněných dřevěnými štěpinami - péry - vkládanými do rámu lopat podle síly větru. Zcela jiná stavební a konstrukční situace nastala pravděpodobně v letech 1882 - 1884, kdy byla na ruprechtovský " holanďan" instalována nová větrná turbína. Byla pojmenována podle svého vynálezce, amerického farmáře jako Halladayova turbína. Přesto, že byly větrné turbíny velkým pokrokem, neobstály v konkurenci mlýnů vodních a motorových. Posledním mlynářem v Ruprechtově byl J. Tesař, který v roce 1948 z Ruprechtova odešel. Teprve v 90. letech se rozsáhlé rekonstrukce větrného mlýna ujala vnučka posledního mlynáře Ing. Blanka Sládková. Vzhledem k tomu, že se žádná podobná turbína u nás ani v okolních zemí nedochovala, je ruprechtovský mlýn unikátní technickou památkou v celé střední Evropě.
